Dokonalá metamorfóza v mžiku vteřiny

18. března 2018 v 11:19 | Atia |  Z depresivního soudku kapky whiskey
Po nekonečně dlouhé době zdravím s úsměvem všechny čtenáře, i ty náhodné. Celý život se mi znovu změnil a já začínám znovu od základů. Tentokrát je to ale příjemná změna, myslím. Mám stálou práci, ktrá mě baví i přesto, že mi tam vše leze krkem, stálého přítele se kterým budujeme ještě stálejší vztah, sehnala jsem si i vlastní podnájem a tak začínám zase novou kapitolu života.
 

Temné dny minulosti a nicota dnů budoucích

27. září 2017 v 21:11 | Atia |  Atia
Jak bych k tomu asi přišla kdyby mi zrušili blog na který jsem celého čtvrt roku nic nenapsala? (Mimo záznam, složka rozepsaných se rozrostla o dva chabé pokusy sdělit nedůležité). Touhy po zracích čtenářů - a teď jsem zase na chvíli zpátky s dávkou antibiotik tak silnou, že by porazila godzillu.

Prozření z hlubin tmy

4. května 2017 v 23:14 | Atia |  Poezie padlého anděla
Chtěla jsem se stát tvým snem,
nekonečnou veličinou bytí,
ale stejně jako karmínová růže,
 


Přítomnost

29. března 2017 v 0:07 | Atia |  Atia
Třetí měsíc tohoto roku mi dal zabrat, stejně jako celý předchozí rok. Krize ve vztazích s rodinou, přítelem i přáteli. Krize vlastní identity je už jen taková třešnička na dortu. Chtěla jsem si obarvit vlasy. Na zeleno.

Cizinec v rodišti temna

14. března 2017 v 23:59 | Atia |  Z depresivního soudku kapky whiskey
Změna byla nutná, žít bylo nutné... Musela jsem utéct, vzdát se snu a vystavit srdce zkoušce...

Rozhodnutí je změna

11. prosince 2016 v 13:48 | Atia |  Atia
Přišlo to nečekaně, přesně tak, jak tomu bývá zvykem. Rozhodnutí. Další z mnoha, které mi změnilo život. Ať už to bylo rozhodnutí otevřít obálku, odstěhovat se nebo potkat někoho, kdo Vám od základu převrátí vnímání světa. Vždy je to podmíněno rozhodnutím.

Rezignace na víru

8. listopadu 2016 v 21:26 | Atia |  Poezie padlého anděla
Ty víš, kdo se stal mým přízrakem,
mojí touhou vzbudit svět
a zároveň jej třísnit karmínem.

Zamilovanost je víra

6. listopadu 2016 v 22:22 | Atia |  Moje duše blázní
Kolikrát se člověk může za život zamilovat? A jak pozná, že se opravdu zamiloval? Zamilovanost je svým způsobem víra. Když jsem kráčela ulicemi s člověkem, kterého jsem viděla poprvé v životě, zableskla mi hlavou myšlenka, zda jsem někdy byla opravdu zamilovaná.
Jasně jisté sympatie jsem cítila už z prvopočátku prvního setkání, ale že by to byla zamilovanost, to se říci nedalo. Tak proč se to tolikrát předtím vždy zvrtlo a překroutilo? Asi řízení vesmíru a Pluto v konjunkci s Venuší s úplným zatměním Slunce v den úplňku v pátek třináctého.

Karamelové lásky

3. října 2016 v 0:57 | Atia |  Poezie padlého anděla

Karamelové lásky

Jsi jako ta karamela
zabalen do vrstvy papírů
někdy jich je víc
a o to bližší je pocit touhy

Jsi jako ta karamela
zbaven ochrany
přesto nemáš strach
a vbíháš do náručí neznáma

Jsi jako ta karamela
kterou si vkládám do úst
sladká s vůní kouře
tvrdá, ale i měkká

Jsi jako ta karamela
s každým malým kouskem
chci tě víc a víc
jen se nebát skočit

Jsi jako ta karamela
objímáš mne s laskavostí
neskrýváš svoji touhu
a mě se podlamují kolena

Jsi jako ta karamela
ve tvých polibcích se ztrácím
tvé pohlazení má hebkost vánku
a já se chvěju chladem i žárem

Jsi jako karamela
pokaždé se zamiluju...


A světem vládlo nové světlo

3. října 2016 v 0:35 | Atia |  Z depresivního soudku kapky whiskey
... to světlo mělo podivnou barvu noci. Stejnou jako pavučina lží s kapkami nažloutlého moku levného čůča z albertu. Po ránu už mě nebudí cinkání skleniček. Zapomněla jsem na ten zvuk. Zapomnění přišlo s pocitem volnosti a bezstarosti. Uvědomění si vlastní existence a životních cílů, mne odpoutalo od snahy v cokoli.
Stalo se tomu tak v momentě, kdy mi otec tlumočil slova své "osudové ženy". Ze začátku jsem pro ni byla dívka, která dává přednost jiným dívkám před muži a to jen z toho důvodu, že jsem několik měsíců smutněla z rozchodu s jedním chlapcem. Lidově řečeno, myslela si, že jsem na holky. Sice ocením, když je slečna kus, ale poklady ukryté v trenclích mi byly vždy milejší.