Doris

31. března 2016 v 21:50 | Atia |  Atia
Umřela nám želvička, byla stejně stará jako já. Sice se mi ulevilo, že odpadly povinnosti jako čistit pokálený koberec, ale ten malej zelenej tank mi bude chybět. Máma to obrečela, mysleli jsme, že pouze spí zimním spánkem, ale když jsme ji dali do vany, aby se vykoupala a napila (byla totiž nemocná a půl roku nejedla), nic. Jenže rigor mortis byl jen znamením toho, že ani voda nepomůže.


To bylo před měsícem, teď sedím zachumlaná v posteli s mokrými vlasy a popíjím Ginger Ale. Do školy se mi vůbec nechce a navíc mám povinný referát na českou literaturu. Karel Čapek, R. U. R., abych byla přesná.
Nejsem žádný vědátor, a tak se dá předpovědět, že mi roboti více méně nic neříkají. Místo toho jsem si půjčila knihu Lovec Draků. O a
Afghánistánu. Ani jsem se nedostala k třetí kapitole a bum, sprosté slovo použité ve velice zvláštní situaci.

Doma to teď taky stojí za houby. Kdyby to dalo alespoň na pořádnou smaženici, ale ono ne. Dnešní ekonomika moc neprospívá naší domácnosti, asi přestanu kupovat značkovej parfemovanej toaleťak a kapesníčky s přídavkem bavlny. Sbohem hedvábí, vítej smirkový papíre.
No pozitivním jevem se ukázala vlna migrace. Tím myslím dřívější článek o kamarádovi z Maroka, Prsa a Maroko. Tentokráte řešil krizi sebepoznání, chce prsa. No, když jsem mu řekla, že musí víc jíst a to nejlépe v Mekáči a Ká eF Céčku, přišlo mu to vtipnější než prdící sova. Ale pak mi poslal selfíčko. Docela nabušenej si řikám, ale pobavila mne ručně dokreslená ňadérka s použitím programu malování a nastroje pero oranžové barvy.

Takové rozptýlení se hodí, když Vám tečou nervy. Dokonce jsem se před pár dny sebrala a šla běhat do přírody, dnes jsem si trochu zaboxovala a přišlo i na kickbox.
S mým princem je vše v pohodě. Alespoň že tohle se nějak nebortí. Jeden nesplněný slib, že přestane hulit je snesitelný. Nu což, těším se na víkend, až ta má láska nebude mít odpolední a konečně se zase uvidíme. Snad proto mě celý den trápí škytavka, a to jsem nic nehltala.
No snad mi nakonec dopadne ten fesťák, maj mi totiž něco vracet na daních jelikož jsem byla v rámci státu poslušné a hodné děvče. Jen ti bývalí milenci a miláčkové mě začínají nasírat.

Ale ten vztek mě nadruhou stranu nutí jít do sebe. Ikdyž sním vše, co najdu, žiju zdravějc. Prostě to chce se hýbat. Od listopadu sedm kilo dole, tak snad budu moci vystavovat plavky v zadkové sezoně. Zadek vystavuju pořád, kdežto ty plavky nějako schovávám.

Dnešní vylejvárnu srdíčka a dušičky končím s citací z mé oblíbené knížní ságy.

Stát se upírem je jako rozhodnout se skočit z opravdu vysoké budovy. V polovině si to můžete rozmyslet, ale není Vám to nic platné.

-Anita Blake (The Vampire Hunter series, Laurell K. Hamilton)

Pac a pusu,

Vaše Atia
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama