Rozbor vlastní psychózy

15. srpna 2016 v 18:20 | Atia |  Poezie padlého anděla


"Mé srdce hoří jako sluneční poušť,
když touha ho svou mocí svírá do chladných hor.
Odpusť rozumu,
když tělo tvé svléká a myslí na vášeň,
ale to jen proto,
že na lásku neopětovanou umírá nejeden růžový květ,
nejedno srdce přestává tlouct.
Přiznej svou touhu,
svou vášeň,
svou zášť a pokrevním poutem,
co pokusilo svázat se nás.
Nechť struny osudu zahrají naposled,
vztek,
láska,
hroby a smích,
ať to vše rozzáří zlomeného srdce vášnivý chtíč..."




Slátanina, kterou jsem před pěti lety postla do kischtknihy se mi jeví aktuálnější, než kdykoli jindy..

Pac a pusu,


Vaše Atia
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. srpna 2016 v 10:03 | Reagovat

Hezká báseň, láska bolí opravdu hrozně moc když je nešťastná...

2 Atia Atia | 23. srpna 2016 v 15:32 | Reagovat

[1]: Děkuji, srdce bolí když je odmítané, ale když si uvědomí, že stále bije, zahojí se a pak znovu vzplane láskou :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama