Rezignace na víru

8. listopadu 2016 v 21:26 | Atia |  Poezie padlého anděla
Ty víš, kdo se stal mým přízrakem,
mojí touhou vzbudit svět
a zároveň jej třísnit karmínem.


Ty víš, kdo si mnul ruce nad mým hrobem,
když mé tělo hnilo a tlelo pod zemí
a přesto si se usmíval, jako by byl život slepý.

Ty víš, kdo mé srdce rozdělil ve dví
a ze strachu se skrýváš a straníš života,
však pomocnou ruku hledáš při zemi, u kata.

U toho, kdo sňal okovy mého bytí
a vrazil klín mezi duši a tělo,
to prvé brázdí světem a druhé zemřelo.

Ty víš, kdo jsem byla před tím vším,
tím svinstvem moci a pýchy,
k smutku mého srdce si mne nevykoupil
a moje duše bloudí tím prohnilým světem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama